Naše hodnoty

Lidských i pedagogických ideálů máme pořád hodně. Možná by stálo za to je tady všechny vyjmenovat, ale na druhou stranu musíme přiznat, že je před námi stihli zformulovat už jiní. Protože jsme se v jejich hodnotách a tezích našli natolik, že jen stěží bychom to formulovali lépe, používáme jejich zpracování s tím, že na těchto základech bychom rádi stavěli i ve Škole Comenius.

První inspirací je Desatero vzdělávání, na kterém se shodli členové Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). Je stručné a srozumitelné.

Následuje 21 tezí pro 21. století, které publikovala studentská iniciativa Otevřeno jako vizi pro zlepšení přípravy studentů pedagogických fakult. S drobnými úpravami je to vyčerpávající seznam silných hodnot, na kterých podle našeho názoru lze dlouhodobě budovat koncepci moderní školy.

1. Otevřenost

– otevřít diskusi, školu i sami sebe rozmanitým přístupům překračujícím zaběhlé zvyklosti – pojmout otevřenost jako obecný princip, s nímž můžeme hledat porozumění a zlepšení ve všech následujících oblastech.

2. Smysluplný obsah

– hledat a revidovat samotnou náplň vzdělávání a učit to, co je opravdu důležité – stanovovat cíle s ohledem na dnešní svět a zaměřit se na rozvoj obecnějších dovedností důležitých pro úspěšný život.

3. Vysoké cíle

– usilovat o vysokou laťku vzdělanosti vnímanou jako celoživotní snahu na sobě pracovat, učit se, dosahovat mistrovství ve svém oboru a rozšiřovat svůj všeobecný rozhled.

4. Aktivizační metody

– učit se vlastní zkušeností a vzájemnou diskusí – tvořit školu, kde učení spočívá ve vlastní aktivní činnosti a efektivních vyučovacích metodách, nikoli v pouhém poslouchání učitele.

5. Demokratické pojetí

– učit se vlastní zkušeností a vzájemnou diskusí – tvořit školu, kde učení spočívá ve vlastní aktivní činnosti a efektivních vyučovacích metodách, nikoli v pouhém poslouchání učitele.

6. Kritické myšlení

– učit se odpovědnému utváření vlastních postojů a podporovat trvalé tázání po smyslu věcí, vyjadřování pochyb a konstruktivní kritiky, ujasňování cílů a promýšlení, proč se vlastně vůbec vzděláváme.

7. Citlivý přístup

– obrátit pozornost na člověka a jeho prožívání – přistupovat k druhým tak, abychom vzájemným respektem, empatií a efektivní komunikací utvářeli zdravé normy a sebevědomí, kladné vztahy a sociální klima.

8. Vnitřní motivace

– podporovat vnitřní motivaci namísto nástrojů té vnější – dokázat žáky nadchnout a aktivizovat, aby sami zažívali zájem o učení a radost z poznávání.

9. Rozvoj kreativity

– utvářet prostředí, které podněcuje tvořivost – stavět takové úkoly a výzvy, které nabízejí různé způsoby řešení – usilovat o otevřené myšlení, tvůrčí postupy a hledání nových cest.

10. Příležitost pro všechny

– dávat šance všem lidem bez rozdílu, hledat ideál inkluze respektováním individuality každého člověka, nacházet v této otevřenosti obohacení a trvale přijímat rozmanitost jako žádanou hodnotu.

11. Mezinárodní přesah

– překročit hranice a učit se nahlížet na věci z mezinárodní perspektivy – podporovat výjezdy do ciziny, posilovat práci s cizími jazyky a celkově internacionalizovat učení v jeho formách i obsahu.

12. Učení v souvislostech

– usilovat o porozumění tématům dnešního světa v jejich souvislostech a kontextu, učit se orientovat ve víru informací a médií, propojovat jednotlivé obory a věnovat pozornost průřezovým tématům.

13. Společenská odpovědnost

– angažovat se v dění kolem nás a klást důraz na občanský rozměr vzdělávání – tvořit školu, jež přijímá spoluodpovědnost za okolní svět a se svými žáky i sama o sobě se do něj aktivně zapojuje.

14. Spolupráce s okolím

– hledat partnery a inspiraci a naslouchat reálnému světu – spolupracovat se školami a s různými organizacemi, vést žáky k účasti na zajímavých projektech a k všestranně obohacující otevřenosti.

15. Rozmanitost vzdělávání

– intenzivně se zamýšlet nad různými podobami výchovy a vzdělávání ve škole i mimo ni a nebát se inovací a alternativ – tvořit svět, kde rozmanitost, jinakost a změna jsou vnímány jako obohacující.

16. Učení praxí

-propojovat praxi s teorií a zasazovat výuku do reálné a aktuální podoby světa.

17. Reflexe při učení

– systematicky pracovat s reflexí jako nástrojem poučení z prožité zkušenosti – pěstovat sebereflexi a učit se od sebe navzájem.

18. Zpětná vazba

– trvale hledat a hodnotit kvalitu výuky a vzdělávání – učit se dávat a přijímat zpětnou vazbu a nakládat s ní tak, aby žákům pomáhala reflektovat jejich práci a aby rozvíjela úroveň výuky samotné.

19. Osobnostní rozvoj

– zařazovat do výuky sebezkušenostní aktivity, v nichž se člověk učí lépe poznávat sám sebe a svůj proces učení, komunikovat s druhými, zvládat negativní a rizikové chování a působit vůči němu preventivně.

20. Výchovný rozměr

– pracovat s hodnotami, neomezovat se na pouhou vzdělanost a pěstovat v lidech slušnost, pokoru a smysl pro morálku – formovat druhé k tomu, aby usilovali být dobrým člověkem.

21. Autenticita prostředí

– pracovat s hodnotami, neomezovat se na pouhou vzdělanost a pěstovat v lidech slušnost, pokoru a smysl pro morálku – formovat druhé k tomu, aby usilovali být dobrým člověkem.